Vlastníci i manažeři firem chtějí vlastnit a řídit firmy, které jsou dlouhodobě ziskové a které mají před sebou zároveň perspektivu dalšího růstu a úspěchu. Tyto firmy by navíc měly být snadno a efektivně řiditelné. Co stojí mezi tímto chtěným stavem a realitou?
Výzvy a problémy, které v současnosti řeší české a slovenské firmy, patří do jedné ze tří oblastí: strategie, úroveň interní výkonnosti a zajištění potřebných zdrojů.
Řada firem se aktuálně nachází v krizi strategie. Jako její příčiny se mohou na první pohled jevit absence strategie a vize, případně zastaralá strategie, která nereflektuje děje ve vnějším okolí. Za příčinu může být považován akademický přístup ke strategickému řízení, případně zkušenost s firemní strategií, která se neujala. Skutečným jmenovatelem, který stojí za naprostou většinou krizí strategií, však bývá absence pocitu “bolesti” na úrovni managementu a vlastníka.
Krize strategie má nenápadné projevy a smrtící důsledky. Typické je postupné zpomalování a zastavení růstu firmy, pozvolná ztráta náskoku a konkurenční pozice. Společně s tím přichází často zprvu nepřiznávané snižování vnitřní výkonnosti a ziskovosti. Následky se projevují ve formě krize obchodu, která se v průběhu doby mění v krizi likvidity. Jejím katalyzátorem bývá dlouhodobě neudržitelná účetní kreativita zejména v oblasti bilance firmy. Situace se v řadě případů ubírá dále směrem k firemnímu krachu s nepříjemnými osobními a zdravotními důsledky na straně manažerů a majitelů firem. Přirozenou lidskou tendencí je nepřipouštět si nepříjemné věci a bolest potřebná pro změnu se tak v řadě případů dostaví až v okamžiku, kdy je pozdě.
Přístup k řešení či neřešení existující nebo hrozící krize strategie může být zároveň rozhodnutím o životě či smrti. Ve hře jsou vždy velké finanční dopady. Řešení situace přitom existuje, a to i ve formě, kterou podniky potřebují a očekávají.
22.9.2012
Ing. Jiří Slezák, MBA