Krize vyčistí prostředí od entropie

rozhovor s Andrejem Kopčajem
 
Pane Kopčaji, v Brně se bude konat seminář Manex Open. Co znamená "Manex"?
Manex znamená management excelence. Základní filozofií je naučit se dívat na firmu a řídit ji jako živý systém a naučit manažery uplatňovat spíše strategii X oproti strategii Y. Myslím, že nejlépe to vystihuje heslo Tomáše Bati, „snižuj svoji malost, velikost si tě najde.“ Manex je systém, který vždy přizpůsobujeme přání daného klienta. Někdo má například potřebu udělat pořádek ve fungování nebo měřitelnosti procesů, někdo v diagnostice sociálního kapitálu, případně provést konkrétní změnu.

Andrej Kopčaj na SAMBA

Dalo by se krátce přiblížit, co je obsahem Manexu?
Celý systém má několik stupňů. Manex I. je určen pro top management, aby si uvědomil, co vlastně řídí a kde je mezera jeho nedostatečnosti. Změříme potenciál jeho úspěšnosti a zařadíme firmu do  prostoru úspěšnosti. Manex II. Řízení změn je určen pro střední management, jeho úkolem je mít v pořádku všech pět stupňů volnosti práce. Vždy obsluhujete pět kritérií: množství, náklady, kvalitu, průběžný čas a provázanost optimálního okamžiku činností z jedné činnosti na druhou. Management musí těchto pět stupňů volnosti nejenom měřit, ale musí mít i představu o řízení změn, tzn. když pohne s jedním, co se stane v tom druhém. Cílem je, aby management pochopil, že není jen hlídačem procesů, ale i tvůrcem změn v procesu. Manex III. je určen pro top management a střední management a je o tom, aby se lidé vtáhli do procesu změny. Je to o vytvoření společného náboženství, kterému chceme věřit a předávat ho dál po firmě. Manex IV. je už o vytváření spolupodnikatelského prostředí z pracovních týmů a lidí ve firmě.

A Manex Open?
Manex Open je vlastně seznámení lidí s celým tímto programem, které by mělo manažerům ukázat, jak to celé funguje. Současně je objasněn základ přístupu k řízení firmy jako živého organismu, oproti filozofii firmy jako technického systému.

Co znamená vaše pojetí firmy jako živého organismu?
Firma jako živý organismus se řídí jinými, přírodními zákonitostmi na rozdíl od pojímání firmy jako technického nebo ekonomického systému. Současně v ní mají jinou roli i lidé, kteří nejsou již pouhým prostředkem, ale zdrojem. U firmy jako živého systému potom platí jeden základní přírodní princip: „Snižuj svoji entropii a zbytek, tedy ekonomika a komplexita neboli budoucnost, si tě najde…“ A právě zde začíná platit druhé pravidlo: „Neusiluj o strategii Y, ale o strategii X.“

Jestli to správně chápu, tak celé to je o změně firmy?
Ano, každý Manex má svoji část analytickou, diagnostickou a nastavení toho, co mají lidé dosáhnout, aby si uvědomovali, že to není kulturně-vzdělávací akce, ale naprosto smrtelně vážně pojatý projekt změny. Pokud se do tohoto projektu pustím a splním některé základní předpoklady, tak změny úspěšně dosáhnu. Základním podmínkou je, že musím mít dostatečné množství lidí angažovaných pro změnu. Pro tyto potřeby rozlišujeme u lidí 5 stavů energetizace nazývané: egocentrik, poloplnič, plnič, zlepšovatel, spolupodnikatel. Pokud pak ve firmě není počet lidí z páté skupiny minimálně ve výši odmocniny z celkového počtu zaměstnanců, tak klientovi ani nedoporučujeme se do změny pouštět. Pak otázka zní, co musíme udělat, abychom potřebné množství takových lidí měli. I to se dá řešit.

Z toho pak vyplývá, že změna není pro každého?
Ne v každé úrovni si firma může dovolit riziko změny. Existuje něco jako graf rizika změny. Když se firma pustí do změn s ubohým potenciálem, znamená to, že je značně zaentropizovaná, tak její riziko je velké, ale potenciální výnosy jsou nízké. Oproti tomu první liga je známá tím, že její riziko, díky nízké entropii, sjednocení lidí, kontrole procesů a tvořivosti, je oproti dosaženému efektu velmi nízké. Takže když někdo někoho nutí k projektu změny a nezná tuto křivku, nachází se v bodě vysoké entropie a dělá změnu, tak mu hrozí i propad. A právě tuto entropii umíme ve firmě díky Manexu změřit.

Andrej Kopčaj v RychvalduV čem je tedy lepší váš přístup k firmě jako k živému organismu oproti tomu běžnému?
Typické pro současnou, já tomu říkám zbojnickou ekonomiku, je, že tato chce profit na úkor růstu entropie. Doslova vyrabuju přítomnost, např. ekologii a získám krátkodobě energii, ale poškodím svět. Toto ale znamená pouze krátkodobý efekt. Kdežto příroda se řídí metodou snižování entropie, protože základní charakteristika života je udržovat nízkou entropii. Tím si získává energii, ale zároveň zabezpečuje pokračování života, tedy dlouhodobý efekt. Zjednodušeně, programování přírody je „snižuj entropii“, programování ekonomiky je „získej energii“. A to je hlavní rozpor mezi firmou jako systémovou organizací a firmou jako přírodním živým systémem. Neznamená to, že jsme proti zisku. My chceme větší zisk, ale dlouhodobý, založený na tom, že na sobě pracujete.

Jaké jsou výsledky a ohlasy firem, které si Manexem již prošly a přistoupily na filozofii firmy jako živého organismu?
Tak především bych chtěl poznamenat, že toto jistě není jediná správná cesta, ale jedna z mnoha, která však funguje. Na druhou stranu firmy a instituce, které si tím skutečně prošly, jsou úspěšné. Vždy mě potěší, když management řekne, je krize a my jsme si vylepšili výsledky. Krize je jen pro hovňousky, protože úlohou krize je vyčistit prostředí od entropie. Ty úspěšné firmy se pak v krizi zmocní prostředků těch neúspěšných a na vyšší úrovni účinnosti pak pokračují dál.

Za dobu vašeho působení na projektech máte značné praktické zkušenosti. Co se podle Vás změnilo za posledních 10 let ve firmách v ČR a SR?
Je třeba říct, že v českých a slovenských firmách se sice zvýšila vzdělanost manažerů, ale už ne tolik jejich tvořivost, a že se příliš nezlepšila představivost majitelů. Většina majitelů se stává tou méně se rozvíjející částí českého a slovenského byznysu. Svým myšlením jsou často v 19. století, kdy zaměstnanci jsou pouze šedé myšky, které se musí maximálně využít, aby majitel zbohatnul. Na západě se již pomalu začínají projevovat tendence přechodu vnímání člověka ne jako poslušného prostředku, ale jako zdroje, o který je nutno pečovat. A firmy se z ekonomického systému mění na firmy jako živý systém. A to mne naplňuje optimismem ohledně dalšího vývoje i u nás.

Děkujeme za rozhovor


Jiří Slezák, David Kaprál, 14.9. 2011